Velikonoce se kryly přímo s koncem Pesachu. Zúčastnili jsme se s Janem tradičního velikonočního průvodu, v němž se nese symbolicky Kristův kříž po Via Dolorosa až do baziliky Božího hrobu.
"každý si nese svůj kříž"
Těch náboženských skupin - katolíci, protestanté, pravoslavní, arabští, arménští, koptští, či syrští křesťané, které chtěly nést svůj kříž po křížové cestě, bylo tolik, že každou hodinu vycházela od Lví brány po Via Dolorosa jedna skupina. Protože jsme nevěděli časy, kdy která skupina začíná "svou křížovou cestu", ocitli jsme se shodou okolností v arabskokřesťanském průvodu. Během cesty se přesně dle dávné historie činila na křížové cestě zastavení a dav se společně hlasitě modlil. Pro účast na křížové cestě si bylo možné prakticky kdekoli ve Starém městě zakoupit svůj kříž, a dokonce i trnovou korunu.
je libo trnovou korunu?
Tak trochu se z Velikonoc stal pro místní obyvatele dobrý konzumní obchod, někteří obchodníci pojali Velikonoce pro turisty na Jeruzalém vskutku netradičně pohansky a ještě nevkusně...
což takhle dát si velikonoční kýč?
Velikonoce - křesťanský, nebo pohanský svátek?
pohanské Velikonoce zblízka - ano, opravdu obarvená vajíčka
A tak se mi z toho davu vytratila síla individuálního, příp. skupinového, ale opravdu duchovního prožitku.
pravoslavné řeholnice před chrámem Božího hrobu
Na Velikonoční pondělí byl chrám Božího hrobu neustále obležen místními věřícími i davy turistů, takže skoro ztrácelo smysl cokoli fotit. V protikladu k tomuhle davovému šílenství bych se z chrámu Božího hrobu chtěla podělit spíš o krásné detaily.
Až do konce 19. století se všechny křesťanské denominace v Jeruzalémě přely o to, komu vlastně náleží bazilika Božího hrobu. Nakonec byly ukončeny všechny drobné půtky o prvenství a nesmyslné dělení na patra a části pater a rozhodnuto, že ji nikdo nevlastní, ale náleží všem. A tak se jednotlivé křesťanské skupiny v bohoslužbách pravidelně střídají. Dokladem absolutního dodržování statu quo je i žebřík, který tam symbolicky zůstal tak, jak byl ve chvíli dohody. Zatímco žebřík patřil jedné křesťanské skupině, okno, pod nímž stál, jiné.
žebřík jako symbol staletého statu quo
chrám Božího hrobu - detail zvenčí
chrám Božího hrobu - detail zvenčí
chrám Božího hrobu - detail zvenčí
chrám Božího hrobu - detail zvenčí
chrám Božího hrobu - račte vstoupit
Kalvárie - detail
Kalvárie - detail
mozaika - sejmutí Kristova těla z kříže, jeho pomazání a pohřbení
detail nad mozaikou
detail nad mozaikou
detail nad mozaikou
kámen pomazání - každé křesťanské církvi patří jedna lampa
kámen pomazání - Hanele a Hanče
detail lamp nad kamenem pomazání
chrám Božího
hrobu - detail vnitřku
chrám Božího
hrobu - detail vnitřku
chrám Božího
hrobu - detail vnitřku
chrám Božího
hrobu - detail zdi
chrám Božího
hrobu - detail hlavic při vstupu do "Božího vězení"
chrám Božího
hrobu - detail hlavic
Krom zmíněného žebříku, který odráží více než staletý status quo různých křesťanských církví působících v Jeruzalémě, je zvláštností baziliky Božího hrobu puklina v sloupu při vchodu, či východu, jak kdo chce. Do ní vkládají věřící modlitby a přání. Jako by tu byla zřetelná paralela se symbolikou Zdi nářků nebo snad přímo její vliv.
modlitby v puklině chrámu Božího hrobu
Žádné komentáře:
Okomentovat